Deník
Den 1. - čtvrtek + pátek 30.6.06 - Kurva do čeho sem se to zase navez!!!
Den 2. - sobota 1.7. 06 - Vlak
Den 3. - Neděle 2.7.06 - Z Araňecu do Araněcu vlakem, autem, lodí
Den 4. - Pondělí 3. 7. 06 - Tápání močály
Den 5.,6.,7. - úterý 4.7. - čtvrtek 6.7. 06 - Močály
Den 8. - Pátek 7.7. 06 - Spásný srub
Den 9. - Sobota 8.7. 2006 - Super Veget
Den 10. - Neděle 9.7. 2006 - Zelené peklo
Den 11. - Pondělí 10.7. 2006 - Rest Day
Den 12. - Úterý 11.7. 2006 - Kámen, pot a komáři
Den 13. a 14. - Středa 12.7. a čtvrtek 13.7. 2006 - Two rest days
Den 15. - Pátek 14.7. 2006 - Dva výlety
Den 16. - Sobota 15.7. 2006 - Back to srub
Den 17.-19. - Neděle 16.7. - úterý 18.7. 2006 - Konečně správná dovolená
Den 20. - Středa 19.7. 2006 - Tour de swamp I.
Den 21. - Čtvrtek 20.7. 2006 - Tour de swamp II.
Den 22. - Pátek 21.7. 2006 - Tour de swamp III.
Den 23. - Sobota 22.7. 2006 - Tour de swamp IV.
Den 24. - Neděle 23.7. 2006 - Tour de swamp V.
Den 25. - Pondělí 24.7. 2006 - Pečora splněných přání
Den 26. - Úterý 25.7.2006 - Borec Saša
Den 27. - Středa 26.7. 2006 - Odjezd
Den 28. - Čtvrtek 27.7. 2006 - Vlak
Den 29. - Pátek 28.7. 2006 - Moskva = Wogoni hadr
Den 30. - Sobota 29.7. 2006 - Na skok v Moskvě a doma
..........................................................................................
Báseň Ural
Úryvky z Tomášova deníku
Dny 5.,6.,7. - úterý 4.7. - čtvrtek 6.7. 06
Močály
Protože tyhle tři dny byly velmi podobné, rozhodl jsem se popsat je naráz. Takže, varianta C se ukázala jako správná a p pár kilometrech jsme skutečně narazili na řeku. To, že to nebyla žádná bahnitá sračka, ale krásná čistá řeka (hejna komárů tu ale samozřejmě byla také) bylo příjemné povzbuzení. Protože jsme chcípal pod tíhou batohu a zároveň propočítával, že nesu moc jídla, spojil jsem příjemné s užitečným a pozval všechny na neplánovaný oběd v podobě rýže.
Průběh dní byl víceméně stejný. Vyráželi jsme hodně po poledni a chodili spát hodně po půlnoci. Vzhledem absenci noci se čas řídil spíše komáry. K snídani ovesná kaše, čaj. Po výlezu ze stanu nasadit moskytiéru, vybýt v ní komáry, co tam vlítli. Po vlezu do stanu vybýt komáry vevnitř, což se většinou nepovede úplně, takže ráno jste stejně ožraný.
Celej den šlapačka. Rovná severská krajina by byla docela hezká, nebejt kompletně podmáčená a plná komárů. Pořád šlapete v bahně nebo slatinami a do toho stále překračujete padlé stromy. Při každém kroku zajedete do bahna, které vám obalí kotník a sevře ho jak lepidlo. Čvacht...mllllask....čvacht...mlask.... náveky nepomáhají, boty jsou durch, občas zajedete téměř pod koleno, překročit každý další strom jde hůře a hůře. Dokonce i komárů přibylo a objevili se i obří hovada - prokousli i třívrstvej goráč. Občas jdete přes ohromné houpající se slatiny a doufáte , že se neproboříte někam hloub než do půle lýtek.
Režim je 30 minut chůze, 10 minut odpočinku. To sedíte někde na padlém stromě, studí vás chladnoucí pot, pálí přespříliš namáhaná záda, okolo vás bzučí hejna komárů bodajících do jakékoli odkryté části těla, lezou vám po moskytiéře pár centimetrů před obličejem, když je co, pijete přes moskytiéru. Když neni voda, jdete bez snídaně, a to se toho moc ujít nedá. Co chvíli se ozve "KURVÁ" nebo "MRDAT!" To zas někdo po překročení asi tisícátýho stromu zajel po koleno do bahna. Občas máte chuť zahodit baton, strhnout moskytiéru a utéct z toho bodavého bzukotu. Bohužel jsou-li všude kolem desítky kilometrů močálů, nemůžete to prostě zabalit a jít na pivko. Jediný, co můžete, je zatnout zuby, vytáhnout nohu z bláta a zanořit jí do dalšího a těšit se, že až ten zkurvenej močál přejdete, budou vám odměnou krásné pevné čisté hory - Ural.
Když dojdeme na místo, kde se rozhodneme zůstat, jde všechno téměř automaticky. Během chvíle hoří oheň, na něm se vaří jídlo, okolo se suší boty a ponožky, nohy zasypáváte pudrem, bodance mažete mastí, zalezete si do stanu a konečně sundáte moskytiéru z hlavy - všechno najednou vypadá o něco lépe. Okolo jedné v "noci!je komárů nejméně a dá se fungovat i bez moskytiéry. Co k tomu dodat, pokud nejste fakt drsoni, tak to po nás neopakujte. Leda v srpnu, to je tu prý daleko míň vody.
Pozn.: Cesta byla někdy dlouhý, rovný, ale zarostlý a promáčený "profil", někdy jen pár vyšlapaných stop v močále (dvoje lidské a jedny psí) a někdy jen kličkovaná podmáčeným pralesem po losích stopách.
Pozn.: Mimochodem ve čtvrtek 6.7. jsem měl narozeniny. Přípitek vodou s přidanými vitamíny proběhl během jedné pauzy uprostřed močálů, v promočených botách jak jinak než za asistence komárů. A pak hned zase šlapačka. Příští narozeniny chci slavit na nějakém suchém a teplém místě s Verčou po boku, mít kurevsky velkej dort s 28 svíčkama a cpát se chlebíčkama, rozbalovat dárky a připíjet se dobrým alkoholem.
